Když se z veřejné povinnosti stává soukromý byznys

Když stát mlčí, trh mluví – a draze

Změny zákonů a nové povinnosti by měly být doprovázeny jasnými, srozumitelnými a veřejně dostupnými informacemi. Jenže u JMHZ se opakuje známý scénář:

• metodiky přicházejí pozdě,

• výklady jsou nejednoznačné,

• úřady si nejsou jisté,

• a podnikatelé se bojí udělat chybu.

Do tohoto informačního vakua vstupují účetní a daňové firmy. Nabízejí webináře, školení a "kompletní výklady" – často za částky kolem 2 390 Kč a více. A podnikatelé platí, protože nemají jinou možnost. Ne proto, že by chtěli prémiový obsah, ale proto, že stát nedodal základní informace, které měl.

Povinnost je veřejná. Informace by měla být taky.

JMHZ není volitelná služba. Je to zákonná povinnost. A pokud stát ukládá povinnost, měl by zároveň zajistit, aby každý poplatník měl přístup k jasnému návodu, jak ji splnit – bez nutnosti platit za školení.

Je absurdní, že podnikatel musí platit tisíce korun jen proto, aby pochopil, jak splnit povinnost, kterou mu stát uložil. Ještě absurdnější je, že tyto informace často nejsou ani odborné, ani exkluzivní – jen prostě nejsou veřejně dostupné.

Co by mělo být jinak

Stát by měl u každé nové povinnosti zajistit:

• jasné metodické materiály,

• veřejné a bezplatné webináře,

• příklady z praxe,

• FAQ,

• dostupnou podporu.

To není luxus. To je základní služba občanům.

Kdo na tom vydělává?

Účetní a daňové firmy si díky JMHZ otevírají nové zdroje příjmů:

• placené webináře,

• "kompletní balíčky",

• individuální konzultace,

• outsourcing povinností.

Není na tom nic nelegálního. Ale je fér se ptát, zda je správné, aby se z nedostatku státní komunikace stal soukromý byznys.

Kdo na tom tratí?

• drobní podnikatelé,

• OSVČ,

• malé firmy,

• lidé, kteří si účetní dovolit nemohou.

Ti všichni platí za informace, které by měly být zdarma. Nebo riskují chyby, pokuty a stres.