Otcovská

U dávky otcovské poporodní péče, otcovské, se od 1. 1. 2022 prodlužuje podpůrčí doba, po kterou náleží otcovská, z dosavadního jednoho týdne na dva týdny, (tj. na 14 kalendářních dnů). Nadále však platí, že otcovskou nelze přerušovat, je nutné ji vyčerpat v celé délce.

V některých případech se také prodlužuje období, po které lze na otcovskou nastoupit. Doposud bylo možné nastoupit pouze do 6 týdnů ode dne narození dítěte. Nově se v případě hospitalizace dítěte ze zdravotních důvodů na straně dítěte nebo jeho matky toto období prodlužuje o dny pobytu v nemocnici, které spadají do šestinedělí. Pokud by doba šestinedělí uplynula v průběhu hospitalizace dítěte, lze nastoupit na otcovskou po skončení hospitalizace, a to v období, které trvá tolik dnů, kolik trvala hospitalizace v období šestinedělí (nejdéle však do jednoho roku věku dítěte). Za "hospitalizaci dítěte ze zdravotních důvodů na straně dítěte nebo matky dítěte", o kterou se období pro nástup na otcovskou prodlužuje, se však nepovažuje pobyt matky s dítětem v porodnici po porodu, při kterém je poskytována standardní péče (tj. obvykle 3-5 dnů).

Prodloužení podpůrčí doby o týden (včetně možnosti prodlouženého nástupu z důvodu hospitalizace) se uplatní i v případě dítěte, které se narodilo v období 6 týdnů přede dnem nabytí účinnosti zákona (tj. 21. 11. 2021 a později). I pokud pojištěnec u takového dítěte již do konce roku 2021 týden otcovské vyčerpal, může si ještě o další týden standardním způsobem požádat a na dávku po novém roce nastoupit za podmínek novelizované právní úpravy (nástup nejdéle do konce šestinedělí, případně později, pokud doloží potvrzením hospitalizaci matky nebo dítěte). Zaměstnavatel již k této dodatečné žádosti nepřikládá tiskopis "Příloha k žádosti o dávku", při výplatě zbývajícího týdne se použijí parametry již vyplacené dávky.

Stejně jako doposud platí, že na otcovskou lze bez dalšího nastoupit během šestinedělí i v situaci, kdy je matka nebo dítě v nemocnici, zde k žádné změně nedošlo. Smyslem úpravy je však nabídnout pojištěnci, který chce otcovskou čerpat, aby tak mohl učinit v časovém období šesti týdnů nezkrácených pobytem v nemocnici.

Pokud pojištěnec využije možnosti dle nové úpravy a nastupuje na otcovskou v období po uplynutí 6 týdnů ode dne narození dítěte, musí doložit potvrzení lékaře o době hospitalizace dítěte ze zdravotních důvodů dítěte nebo matky, o které se toto období prodlužuje. K tomu slouží tiskopis "Potvrzení o hospitalizaci dítěte ze zdravotních důvodů na straně dítěte nebo matky", který bude od 1. 1. 2022 přístupný na ePortálu ČSSZ.

Dlouhodobé ošetřovné

U dávky dlouhodobého ošetřovného dochází od 1. 1. 2022 k úpravě podmínek a postupu pro vystavování rozhodnutí o potřebě dlouhodobé péče při hospitalizaci ošetřované osoby a dále se nově bude moci čerpat dlouhodobé ošetřovné při poskytování dlouhodobé péče u osob v inkurabilním (nevyléčitelném) stavu, bez předchozí hospitalizace ošetřované osoby.

V případě nároku na dávku dlouhodobého ošetřovného při péči po propuštění z hospitalizace se podmínka spočívající v potřebné době hospitalizace, při níž je poskytována léčebná péče, upravuje tak, že se tato doba zkracuje z původních 7 kalendářních dnů na 4 kalendářní dny po sobě jdoucí.

Dále bude možnost požádat o vystavení rozhodnutí o vzniku potřeby dlouhodobé péče zpětně, pokud nebylo vydáno v den propuštění ošetřované osoby z hospitalizace. O vystavení lze požádat do 8 kalendářních dnů ode dne propuštění ošetřované osoby z hospitalizace. Ošetřující lékař na základě této žádosti vystaví rozhodnutí o potřebě dlouhodobé péče do 3 pracovních dnů.

Zpětné vystavení rozhodnutí o potřebě dlouhodobé péče je umožněno také u případů, kdy propuštění z hospitalizace do domácího prostředí spadá do období 15 kalendářních dnů přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona (musí však být splněna podmínka ještě 7 dnů hospitalizace). Žádost o vystavení rozhodnutí o potřebě dlouhodobé péče lze podat nejpozději do 15 dnů ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, tj. do 15. 1. 2022.

Jak bylo uvedeno výše, je nově zavedena možnost čerpat dávku dlouhodobého ošetřovného v případě péče o osobu v inkurabilním stavu, který vyžaduje poskytování paliativní péče a dlouhodobé péče v domácím prostředí. Podmínka předchozí hospitalizace se v tomto případě nevyžaduje.

Rozhodnutí o potřebě dlouhodobé péče u osoby v inkurabilním stavu vystavuje ošetřující lékař, který poskytuje pro inkurabilní stav zdravotní služby. O potřebě dlouhodobé péče rozhodne ošetřující lékař ode dne, v němž tuto potřebu zjistil, a to na žádost ošetřované osoby, jejího zákonného zástupce, opatrovníka nebo jiné osoby určené ošetřovanou osobou. 

AKTUALITY 

Pravidelné aktuality, novinky a důležité informace pro práci v účetní branži.

Od 1. ledna 2022 se znovu zvyšují platby za sociální a zdravotní pojištění. Kvůli růstu průměrné mzdy nejvýrazněji za mnoho let. 

Klíčová průměrná mzda

Zálohy na sociální a zdravotní se zvyšují každým rokem. Jsou totiž navázané na růst všeobecného vyměřovacího základu, jehož výši pravidelně zveřejňuje Ministerstvo práce a sociálních věcí (MPSV).

Průměrnou mzdu pak zjistíme jednoduchým výpočtem. Určený všeobecný vyměřovací základ činí 36 119 korun. Ten je nutné vynásobit takzvaným přepočítacím koeficientem, který činí 1,0773. Průměrná mzda v roce 2022 tedy má činit 38 911 korun.

Na začátku roku 2021 byla průměrná mzda 35 441 korun (zvýšení je tedy o 3 470 korun).

Minimální zálohy na sociální pojištění

U hlavní výdělečné činnosti je nejdůležitější minimální měsíční vyměřovací základ. Ten odpovídá čtvrtině průměrné mzdy, což je 9 728 korun. Minimální měsíční záloha na sociálním pojištění pro rok 2022 pak odpovídá 29,2 procentům tohoto vyměřovacího základu. Pro rok 2022 tak živnostníci musí počítat s minimální měsíční zálohou ve výši 2 841 Kč korun.

Pro vedlejší výdělečnou činnost se používá podobný princip. Akorát nebereme v potaz čtvrtinu průměrné mzdy, ale pouze její desetinu. Stejně jako u hlavní výdělečné činnosti pak minimální zálohy odpovídají 29,2 procentům vyměřovacího základu. V řeči peněz to je 1 137 korun.

Od průměrné mzdy se odvíjí také roční minimální a maximální (48násobek průměrné mzdy) vyměřovací základ. Při překročení maximálního vyměřovacího základu není nutné platit další důchodové pojištění. 

Živnostník, který nevykonával nevykonával výdělečnou činnost po celý rok si vyměřovací základ vynásobí pouze počtem měsíců, ve kterých činnost skutečně trvala. Například při deseti měsících této práce to je 97 280 korun. 

Pro rok 2022 je rozhodná částka stanovená na 93 387 korun. Jestliže vaše příjmy za rok nepřesáhnou tuto hranici, nemusíte platit měsíční zálohy. Znovu platí, že pokud OSVČ nevykonával činnost po celý rok, rozhodná částka se tomu poměrně sníží.

Účastnit se důchodového pojištění při hlavní výdělečné činnosti je povinné vždy.

Zdravotní pojištění

Stejně jako u sociálního pojištění je pro výpočet záloh zdravotního pojištění klíčový vývoj průměrné mzdy. Ta pro rok 2022 činí 38 911 korun.

Pro výpočet minimálních záloh pak potřebujeme polovinu průměrné mzdy (neboli minimální vyměřovací základ), kterou vynásobíme sazbou ve výši 13,5 procenta. Minimální zálohy na zdravotní pojištění tak živnostníky v roce 2022 vyjdou na 2 627 korun.

U osob bez zdanitelných příjmů (BOZP) pak pro účely zdravotního pojištění potřebujeme znát minimální mzdu. Ta se od 1. ledna 2022 zvyšuje na 16 200 korun. BOZP musí každý měsíc platit zdravotní pojištění, které odpovídá 13,5 procenta z minimální mzdy. Pro příští rok to odpovídá částce 2 187 korun. 

KARANTÉNA I IZOLAČKA

Kdo má na karanténní příspěvek nárok?

Příspěvek přísluší zaměstnanci, kterému byla nařízena karanténa nebo izolace podle zákona o ochraně veřejného zdraví (dále jen "karanténa", přičemž karanténa s navazující izolací se považuje za jednu sociální událost) a kterému podle zákoníku práce vznikl z důvodu nařízené karantény nárok na náhradu mzdy, platu nebo odměny z dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr (dále jen "náhrada příjmu"). Nárok na příspěvek se posuzuje z každého zaměstnání samostatně (tedy i v případě více pracovněprávních vztahů u jednoho zaměstnavatele). Příspěvek přísluší také některým dalším osobám, které jsou účastny nemocenského pojištění jako zaměstnanci (např. státní zaměstnanci) a mají v době nařízené karantény nárok na snížený plat nebo sníženou odměnu podle jiného právního předpisu (zákona č. 234/2014 Sb., zákona č. 236/1995 Sb., zákona č. 128/2000 Sb., zákona č. 129/2000 Sb. a zákona č. 131/2000 Sb.).

Zaměstnanci přísluší příspěvek za každý kalendářní den, nejdéle však po dobu prvních 14 kalendářních dnů trvání nařízené karantény. Pokud zaměstnanci byla nařízena karanténa 1. 12. 2021 a později, přísluší mu příspěvek od prvního dne trvání karantény, pokud nařízená karanténa trvala aspoň v den nabytí účinnosti zákona, tj. 23. 12. 2021. Nárok na příspěvek nemá zaměstnanec, kterému byla nařízena karanténa před 1. 12. 2021, přestože karanténa trvala i po 30. 11. 2021 - to platí i v případě nařízené izolace, která navazuje na předchozí karanténu, přestože izolace byla nařízena po 30. 11. 2021 a trvá ke dni nabytí účinnosti zákona (neboť karanténa a izolace se pro účely zákona považuje za jednu sociální událost).

Příklad č. 1: Zaměstnanci byla nařízena karanténa a následně izolace celkem na 20 dnů od 6. 12. 2021 do 25. 12. 2021. Zaměstnanec má nárok na příspěvek za prvních 14 kalendářních dnů trvání karantény, tj. od 6. 12. 2021 do 19. 12. 2021. Od 15. kalendářního dne trvání (tj. od 20. 12. 2021) přísluší zaměstnanci nemocenské.

Příklad č. 2: Zaměstnanci byla nařízena karanténa a následně izolace celkem na 27 dnů od 29. 11. 2021 do 25. 12. 2021. Zaměstnanec nárok na příspěvek nemá, protože karanténa mu byla nařízena před 1. 12. 2021, a to navzdory tomu, že izolace trvá ke dni nabytí účinnosti zákona.

Ze zákona trvá nárok na příspěvek nejdéle do 28. 2. 2022.

Příklad č. 3: Zaměstnanci byla nařízena karanténa na 14 dní od 26. 2. 2022 do 11. 3. 2022. Zaměstnanec má nárok na příspěvek za období od 26. do 28. 2. 2022, tj. za 3 kalendářní dny.

DŮLEŽITÍ POMOCNÍCI V PRÁCI ÚČETNÍ

VŽDY AKTUÁLNÍ - stránky na kterých najdete informace k současné situaci

https://www.mpo.cz/cz/rozcestnik/ 


PRÁVNÍ PŘEDPISY A LEGISLATIVA

 https://www.zakonyprolidi.cz/cs/1992-586


DŮLEŽITÉ BANKOVNÍ ÚČTY

  • Všeobecná zdravotní pojišťovna - 111
  • číslo účtu:
  • Česká průmyslová zdravotní pojišťovna - 205
  • Revírní bratrská pokladna - 213
  • Zdravotní pojišťovna ministerstva vnitra - 211
  • vojenská zdravotní pojišťovna - 201
  • zaměstnanecká pojišťovna Škoda - 209
  • Oborová zdravotní pojišťovna bank a pojišťoven a stavebnictví- 207


ČESKÁ SPRÁVA SOCIÁLNÍ ZABEZPEČENÍ

FINANČNÍ ÚŘAD