Když si společník půjčuje od firmy: nejčastější past

"Jen si vezmu pár peněz, pak to vrátím." Tak začíná většina problémů.

Pokud si společník bere peníze z firmy bez jasné smlouvy, bez úroku a bez splácení, vzniká pohledávka za společníkem. A ta je pro finanční úřad jako maják.

Co v tom vidí kontrola:

skryté vyplácení zisku,

obcházení daně z příjmů,

financování osobních výdajů firmou,

porušení péče řádného hospodáře.

A výsledek? Doměrky, penále, úroky. A někdy i trestní rovina.

Protože účetnictví není jen o číslech. Je to o bezpečí firmy.

A půjčky mezi společníkem a firmou jsou oblast, kde se chyby dělají snadno — a následky jsou tvrdé.

Když se to dělá správně, je to skvělý nástroj. Když se to dělá špatně, je to časovaná bomba.

Když firma "dostane půjčku", která nikdy nepřišla

Druhý typický scénář: Firma je v problémech, má záporný vlastní kapitál, hrozí jí insolvence. A tak se objeví "půjčka od společníka".

Jenže peníze na účet nikdy nepřišly.

Co to znamená:

fiktivní půjčka,

účelové vylepšení finanční situace,

zkreslování účetnictví.

To už není chyba. To je účetní podvod.

Úroky mimo realitu: když se půjčka stane nástrojem manipulace

Půjčky mezi spojenými osobami musí být za obvyklých podmínek.

Co je podezřelé:

úrok 0 % (firma přichází o výnos),

úrok 20 % (firma si uměle snižuje zisk),

úrok, který neodpovídá trhu.

Finanční úřad to umí přepočítat. A doměřit.

Půjčky jako způsob, jak obejít daně

Někteří podnikatelé používají půjčky jako náhradu mzdy nebo podílu na zisku.

"Když si to vyberu jako půjčku, nemusím platit daň."

Jenže finanční úřad to vidí jinak.

Co může překvalifikovat:

na skrytý podíl na zisku,

na příjem ze závislé činnosti,

na bezdůvodné obohacení.

A pak se dopočítává:

daň,

sociální,

zdravotní,

penále.