S papíry se domluvíte a co s kolegy?
- Účetní pozice je jednou z náročnějších, podobnou má snad jen zdravotní sestra, učitel nebo sociální pracovník - proč? Protože musí zvládat dennodenně komunikaci s nadřízenými (lékař), úředníky (ministerstvo a podobné další ústavy), klienty (pacienti) a každá tato skupina má jiné požadavky, jiné nálady, některá vůbec nezná skutečnou práci účetní a někteří dokonce mají představu, že účetní jen kliká, telefonuje a pije kafe. Ale tak to opravdu není. Jenže ze své praxe jsem taky zjistila, že některé kolegyně a kolegové (bohužel k nim patří bezpochyby) mají svou představu o práci účetní a tak se podle toho chovají. Proto zde uvádím odstrašující případy a věřím, že právě vy zde vůbec nepatříte.
A ideální účetní? Znalá oboru, příjemná, přátelská, usměvavá, vždy vycházející vstříc, nehádající se, ale sebevědomá a znalá svého postavení, zodpovědná, náročná i na druhé, organizačně vyspělá, naslouchající svému nadřízenému, no a ....(dobře vypadající).
A TY ODSTRAŠUJÍCÍ PŘÍPADY?
Směrem k majiteli:
- to nejde, udělejte si s tím, co chcete, ale já to prostě nezaúčtuji
- od zítřka mám dovolenou, ať si to dělá, kdo chce
- to není moje práce
Směrem k orgánů státní správy:
- zas ten finančák, co zas chtějí, nebudu to zvedat
- sociálka: já jsem vám to určitě posílala, máte tam binec.......
- no prostě to nemám, za to je odpovědný majitel (jiná účetní, odešlá účetní)
Směrem ke kolegům:
- to ona nedodělala, tak jsem to nemohla zpracovat já
- nedala mi vědět, tak to nemám
- ona je za to odpovědná, já jsem byla na dovolené (kolegyně, která zpracovává své úkoly, neměla ani tušení o tom, že má něco udělat za kolegyni)
- to není moje písmo - asi to dělala kolegyně
- však ona je hlavní účetní, tak ať si to udělá
- určitě jsem to posílala, asi se to ztratilo
- to nemám v popisu práce